Vyprošťování 2018

Novinky na webu

Vystoupení Soptíků

26.6.2017

http://www.hasicikralovice.cz/soptici/userFiles/znak-soptIkU-hotovY-vyhlazeny-zlute-pismo-v-jpeg.jpg

vystoupení Soptíku na 120. výročí založení SDH Střížovice u Blovic dne 17.6.2017 

" ZDE "


Soustředění Mladých hasičů

16.6.2017

Ve dnech 2.-4.6.2017 proběhlo sosutředění Mladých hasičů v Mezně u Benešova. Více naleznete " ZDE "


14.6.2017

Soustředění Plamínků v Potvorově 6. - 7. května 2017. více " ZDE "


Doplněny fotografie z kroužků

12.6.2017

Doplněny fotografie z kroužků Únor - Duben začátek Května.

Soptíci 

Plamínci

Mladí Hasiči


7.5.2017

Další fotografie naleznete na odkazu " ZDE "

fotky od Stany69


Top list



Historie sboru

Kliknutím kostku zastavíte a znovu spustíte .....

 Sbor Dobrovolných Hasičů


v Kralovicích


rok založení      1873

Foto-hasici-kralovice006-mensi    Třebaže historie požárnické organizace v Kralovicích začíná až v roce 1873, je jisté, že již dávno před tím organizovala správa obce požární ochranu, i když ne zatím ve stálé cílevědomé a zájmové organizaci. Vedly k tomu jistě škody způsobené častými požáry, které zle řádily v tehdejší vesměs dřevěné výstavbě. Ostatně zprávy o ochraně měst proti požárům sahají již do dávného středověku a setkáváme se s nimi v nejrozmanitějších formách. Volání věžných „Opatrujte světlo, oheň!“ se odedávna rozléhalo ve všech větších místech naší vlasti a tedy také jistě i v Kralovicích. O tom, že karlovická obec řešila otázky požární ochrany již dávno před rokem 1873, svědčí také dokument z roku 1807, podle něhož pozdější významný architekt a stavitel Martin Prusík projektoval „eine kleine Schupfen für die Feuerreguisiten“, jejíž výstavba měla stát 361 zlatých.

Silným podnětem pro zajišťování požární bezpečnosti v Kralovicích byl jistě i požár z roku 1845, při němž vyhořely v našem městě 103 domy, radnice, 51 stodol, obecní sýpka, 3 stříkačky i s kůlnou a masné krámy. Tato katastrofální bilance jednoho jediného požáru musela vzbudit snahu, aby bylo podobným zabráněno organizovaným úsilím.

 

 První začátky

 K nejstarším listinám městského archivu o této záležitosti patří spis z roku 1873, v němž „Tělocvičnohasičská jednota Sokol Karlovická“ žádá, aby obec zakoupila hasební nářadí. Text spisu napovídá, že i když k založení jednoty došlo právě v roce 1873, existovalo již před tím v obci protipožární zařízení, neboť žádost o zakoupení nové stříkačky je motivována také tím, že jedna stříkačka „Je pro zmáhající se výstavnost města zcela nepostačující“, nehledě k tomu, že dosavadní stříkačka potřebuje opravu a že je k její obsluze potřeba mnoho lidí, neboť „voda se do stříkačky nalévati musí, kdežto nové stroje samy vodu z kádě neb studně sají.“ Spis dále poukazuje, že dobrým příkladem předešly nás sousední Kožlany, kdež obec, ač také nemajetná, zakoupila sobě stříkačku za tisíc zlatých. Podepsáni Teofil Štefl – předseda, Jakub Říha – místopředseda, Karel Appel – jednatel, V.Štroner - pokladník.

Obecní správa zřejmě pochopila potřebu a již 15. ledna 1874 převzal náčelník hasičů Ant.Warzfeld od měšťanostky Šimanera toto zařízení : 4 žebříky, 5 háků, vůz z voznicí, 52 hasičských košíků, na vodu a 1 stříkačku s příslušným vybavením.

Dne 26. srpna 1876 se sešlí zástupci obecního zastupitelstva (místostarosta Vojtěch Šimaner, dále František Šmídl, František Stejskal a Antonín Engelthaler), náčelník hasičské jednoty Antonín Warzfeld a členové Sokola Dr.Karel Kundrát, František Ekrt a Jaroslav Knedlhans, aby projednali stanovy svých spolků a ustanovení obsažená v hasičském řádu. Podle něho vrchní dozor nad hasičstvem náleží obci a vykonává se skrze měsťanostu, obec také ustanovuje náčelníka nebo velitele hasičského sboru, schvaluje přijímání členů, ustanovuje způsob vyhlášení poplachu, apod.

 

Z roku 1878 je zachován seznam členů dobrovolného hasičského spolku v Kralovicích, který obsahuje tato jména :                

                          Engelthaler Antonín, hrnčíř Modrý Václav
  Lexa František Viduna Václav
  Wagner František Ekert Petr
  Rabas František Gans Heřman
  Král František, kovář Šeiner Jan
  Hubka František, kožešník Slach Josef
  Kříž František, kožešník Warzfeld Antonín
  Polívka František Kallina František
  Pankrác Jan, zámečník Miláček Jan
  Vavřínek Josef Modrý Antonín
  Jedlík Josef Modrý Franc
  Vašmucius Jan, klempíř Fink Alois
  Jánský Matěj Laub Josef
  Molcar Matěj Rabas Jakub
  Zikmund Matěj Breicha Josef
  Operman Václav Bullín Jan
  Piškule Václav Kaderžafka Josef
  Breicha Václav  

 Celkem 35 členů tvořilo tehdy základ hasičské jednoty. Je to počet, který mohl zaručit její trvání. Tím více překvapuje, že dne 3. srpna 1879 se sešlo 20 zbývajících členů, kteří se usnesli prohlásit spolek za rozpuštěný a jeho jmění movité i nemovité předat Karlovické obci.

Příčiny tohoto aktu nejsou známy, ale spočívaly pravděpodobně v záležitostech politických, neboť v uvedeném spise se uvádí, že byla zabavena vkladní knížka s obnosem 108 zlatých a že zabavena byla i hotovost spolku 27 zlatých a 18 krejcarů.

Jak se zachovala obec, jemuž byla správa o rozhodnutí hasičů adresována, není známo. Z dalších historie však vyplývá, že Kralovice zůstaly pravděpodobně bez akceschopného sboru. Tuto doměnku lze odůvodnit událostmi z roku 1882. Dne 3. července 1882 vypukl v našem městě požár, při němž vyhořely tyto domy : Františka Marcela č.p.339, Jana Polívky č.p.194, Veroniky Brunclíkové č.p.195 a, Vojtěcha Brůhy č.p.195 b, Josefa Bebra č.p.197, a dům Petra Dítěte č.p.199.

Dne 14. července, tedy za 11 dní po tomto ohni, došel městské radě v Kralovicích od okresního hejtmanství velmi ostrý dopis, v němž tento úřad žádá, aby městská rada protokolárně zjistila „ Správně veškeré přípravy hasicí a ochranné“ a aby vylíčila „všeliké vady, jaké se ohledně vykonání řádu policie v příčině ohně při požáru tom objevily.“ Dále se ve spisu ukládá, aby „Ctěná městská rada do 8 dnů zprávu podala, zdali a jaká vhodnější opatření v příčině docílení zdárnějšího pořádku hasicího a dostatečného množství hasičského náčiní učiniti hodlá.“

Spis zřejmě přiměl pány radní našeho města ke značné aktivitě, neboť 16.srpna 1882 byly zpracovány nové podrobné stanovy „Dobrovolného sboru hasičského pod dozorem městské rady v Kralovicích“, jejichž text je zachován.

Stanovy vypracovala zvláštní komise, v níž zasedli: Antonín Englthaler, A. Mayer,

J. Nožka, František Vaidiš, Josef Plitz, Alex. Scheiner, Jan Pankrác a František Kalina.

Schváleny byly dne 22. října 1882 a podepsány jsou tehdejším měšťanostou Josefem Bröcklem, radními Em.Zimerhaklem, Fr.Steyskalem a Frant. Lüftnerem a „údy výboru“ Jenem Dítětem a Josefem Říhou.

Podle těchto stanov pracovali příslušníci hasičské jednoty sice dobrovolně, jejich přijetí bylo však podmíněno souhlasem městského zastupitelstva. Tak například 16. února 1897 schválilo zastupitelstvo na návrh výboru sboru dobrovolných hasičů přijetí 15 nových členů.

Návrh ze dne 15. ú nora 1897 zní takto:

 

Slavnému purkmistrovskému úřadu v Kralovicích. Pokládáme si za čest následující pány a sice:

Emila Hallera - zámečníka

Václava Kronholze – krejčovského pomocníka

Františka Křivana – krejčovského pomocníka

Ladislava Pašáka – soudního expeditora

Františka Beránka – obuvnického pomocníka

Antonína Rabate – krejčovského pomocníka

Václava Mancla – obuvnického pomocníka

Vojtěcha Pavýzu – obuvnického pomocníka

Matěje Slacha – nádeníka

Františka Polívku – zedníka

Jana Vašmuciuse ml. – klempíře

Františka Petříka

Václava Hynka – cihláře

Václava Vaňourka – nádeníka

Josefa Fencla (vulgo Fryčka)

 

Vesměs z Kralovic, co činné členy ku sboru dobrovolných hasičů v Kralovicích

přijaté – uctivě k jejich laskavému schválení – oznámiti.

Z výborů sboru dobrovolných hasičů v Kralovicích dne 15. února 1897.

Velitel: František Vaidiš

 

V tomto roce byla pro sbor dobrovolných hasičů zakoupena od firmy R.A.Smekal na Smíchově nová stříkačka za 656 zlatých, na níž si obec karlovická vypůjčila u spořitelny 536 zlatých. Zprávu o tom podávají účetní spořitelny František Lüftner a pokladník Vavřínek, za městský úřad starosta František Slach a za sbor Dobrovolných hasičů starosta i velitel František Vaidiš.

 Důtka pana hejtmana ze dne 14.7.1982 tedy pomohla.

 V roce 1899 měl sbor 50 členů, dvě vozové stříkačky, jednu voznici, dvě kádě na vodu, dvacet košíků na vodu, dvě vědra, čtyři žebříky, tři háky. V tomto roce – jako pravděpodobně – i v létech ostatních, byla provedena ve všech karlovických usedlostech preventivní prohlídka, šestkrát byly kominíkem Vojtěchem Rážem čištěny komíny a roury, v obci byl ustanoven ponocný. Tato data jsou známa především proto, že o nich bylo povinno obecní zastupitelstvo pravidelně ročně podávat zprávu okresnímu úřadu.


HASIČSKÁ ŽUPA KRALOVICKÁ

ZALOŽENÍ HASIČSKÉ JEDNOTY OKRESU KRALOVICKÉHO roku 1884
později to

HASIČSKÁ ŽUPA KRALOVICKÁ roku 1895

Župní činovníci HASIČSKÉ ŽUY KRALOVICKÉ

 Hasičstvo počalo hrát koncem 19.století a na počátku 20.století kromě své role odborně-zájmové, také významnou funkci společenskou. Plnilo totiž také úkoly, které vyplývaly tehdy z našeho postavení národnostního a politického v rámci Rakousko-Uherské říše. Zdá se, že hlavním propagátorem a organizátorem tohoto celonárodního poslání tehdejšího hasičstva byl především nadšený a obětavý hasičský funkcionář Alois Guth, původně velitel sboru v Břežanech, později občan čistecký. Z jeho podnětu byla v roce 1884 v našem kraji ustanovená hasičská župa Karlovická, sestávající původně ze tří sborů a to : kralovického – založeného 1873, kožlanského – který byl sice založen téhož roku, ale v činnost byl uveden až v roce 1877 a čisteckého, založeného roku 1877. Za karlovický sbor byli do zákládajícího komité delegováni František Kalina, Matěj Molcar, Josef Plic a Václav Kalina, kteří také převzali v založené Hasičské župě karlovické několik funkcí. Okresní výbor karlovický dal župě do vínku 50 zlatých. Stanovy  byly sepsány a schváleny bývalým c.k.místodržitelstvím v Praze dne 12. prosince 1884 čís.92892. V roce 1894 bylo usneseno sestaviti nové stanovy, poněvadž dosavadní stanovy nevyhovovaly.V roce 1895 byla v Kralovicích konána mimořádná valná hromada, která nově spracované stanovy po několika doplňcích schválila a předložila je c.k.místodržitelstvím v Praze. Tento úřad pak je dne 30. dubna 1895 čís.57810 vzal na vědomí. Od této doby nebylo již Hasičské jednoty okresu kralovického, nýbrz "HASIČSKÁ ŽUPA KRALOVICKÁ".

V roce 1886 přistoupil za člena Karlovické župy sbor manětínský s německými stanovami, které později zaměnil za stanovy české.

V roce 1887 konala župa svůj sjezd spojený s veřejným cvičením v Kralovicích a přijala za člena sbor chříčský, 1889 přistoupil sbor potvorovský. Oku 1891 se zúčastnila župa se 35 členy prvního zemského hasičského sjezdu v Praze. Z nich bylo 8 delegátů z Kralovic. V roce 1893 byly založeny sbory v Sedlci, v Hodyni, v Bukovině a v Řevnici, který však o rok později přešel v nově založené župy plaské. V roce 1896 přijal sbor hrádecký, založený v roce 1895, v břežanský a bílovský, 1897 šípský, sbor Slatina – Lhotka 1898.

Když v roce 1904 oslavovala Hasičská župa karlovická 20 let svého trvání slavností v Kralovicích, organizovala již 17 jednot. K této akci vydala župa „Památník“, který jasně dokumentuje v článku Aloise Gutha, jak tehdejší hasičstvo chápalo své národnostní a politické poslání. Alois Guth tehdy napsal :

„Činnost sborů hasičských se celou radu let jen ku řádnému výcviku svého členstva a opatření potřebného hasičského nářadí. Dnes však víme, že činnost tato nedostačuje, dnes v našich sborech znamenáme touhu po práci národní a vlasteneckém snažení. Spojujeme se, bychom hájili nejen majetek a životy svých spolubližních, ale i svatá práva našeho drahého českého národa, spojujeme se k oslavě milé vlasti.“

Hasičstvo se stává také propagátorem všeobecného vzdělávání. Alois Guth o tom píše:

„Český hasič musí bráti se stále ku předu, musí na štítě svém nésti vždy pokrok a osvětu. Za tím účelem nechť má každý sbor knihovnu (1909 měla knihovna hasičského sboru v Kralovicích 72 svazků), z níž by členstvo jeho, vedle různých přednášek, poučení bralo. A dále: …kdo jsi řádný, uvědomělý činovník, hleď v členstvu vzbudit nejprve národní uvědomění, vylož mu by zájmy naše táhly nejen ku vzdělání vlastnímu ale i ku vzdělání nejširších vrstev národa.“

 

Alois Guth podtrhuje také skutečnost, že odpovědnost hasičských sborů je tím větší, že jsou „často jediným spolkem v zastrčené, chudé vesnici.“

Z tohoto, možno říci programového prohlášení Hasičské župy Karlovické z roku 1904 jasně vyplívá, že hasičstvo si bylo od svého počátku vědomo svého poslání národního a společenského vůbec a že k tomuto poslání se hlásilo. Řada akcí, darů a podnětů svědčí o tom, že i náš karlovický sbor se velmi často snažil tuto svou celospolečenskou funkci často plnit. Vznikala tak tradice do šíře rozložené spolkové činnosti, tradice, která zapustila hluboké a pevné kořeny v našem lidu, a která trvá do dnešních dnů.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Cvičení a slavnosti

CVIČENÍ A SLAVNOSTI

V roce 1883 byl tedy hasičský sbor Karlovický opět obnoven. Prvními jeho činovníky byli: Josef Bröckl – starosta, Josef Plitz – velitel, František Kalina – náměstek velitele, Václav Bröckl – pokladník. Zakrátko na to se vzdal své funkce velitel sboru a na jeho místo byl zvolen František Kalina.

Volby funkcionářů se konaly tehdy pravidelně vždy za tři roky. V roce 1886 byl zvolen velitelem sboru František Vaidiš, který v této funkci pracoval plných 18 let s podvelitelem Matějem Molcarem. Za tuto dobu vystřídaly se ve sboru 3 jednatelé a to Jakub Virka, Václav Štroner, Ladislav Pašek.

To již sbor konal samostatně veřejná cvičení a zúčastňoval se činně všech cvičení okolních sborů. V roce 1891 a 1895 zúčastnily se hasičských sjezdů v Praze ve dnech

15.-17.srpna 1903 při oslavě 50. výročí založení prvního českého hasičského sboru vůbec – sboru pražského – sjezdu všeslovanského hasičstva.

Dne 19. června 1904 se konala v Kralovicích velká oslava 20. výročí založení Hasičské župy Karlovické, nad níž převzala záštitu městská rada karlovická. Cvičily zde sbory: karlovický, čistecký, kozojedský, potvorovský, výrovský, kočínský, chříčský, hradecký a břežanský. Slavnostním řečníkem byl tehdejší okresní tajemník Jaromír Knedlhans, podle tehdejších zápisů „upřímný přítel hasičstva“, jemuž byl při oslavě odevzdán diplom čestného členství. Kralovický sbor měl v tomto roce 43 členů činných a 40 přispívajicích.

První jubilejní slavnost sboru dobrovolných hasičů se konala 23.srpna 1908 pod záštitou městské rady, ke 35. výročí trvání sboru. Zdá se, že sbor byl tehdy na výši a to především zásluhou požárnické myšlence oddaných funkcionářů, z nichž jmenuji předsedu Františka Slacha, velitele Josefa Štronera, podvelitele Jana Kadeřávka, jednatele Otto Eckerta a členy výboru Vojtěcha Burdu a Václava Mancla.

Až do roku 1914 aktivita i počet jeho členů soustavně stoupají. Tak v roce 1914 má sbor 45 činných a 106 přispívajících členů. Sbor pravidelně schůzuje, zúčastňuje se všech veřejných akcí pořádaných župou nebo okolními jednotami, pravidelně je aktivně zapojen do oslav Husových, pořádá plesy a každoročně několikrát zasahuje při požárech v mstě i okolí. Z nich je nutno jmenovat alespoň velký požár ve Výrově v roce 1911.

Kromě odborného výcviku, výzbroje, zřízení skladiště a podobně, objevuje se v této době v činnosti sboru nový prvek: péče a starost o sociální zabezpečení členstva v případě poranění nebo onemocnění. Zakládá proto v roce 1907 vlastní členskou podpůrnou pokladnu, do níž pak celá desetiletí pravidelně převádí podstatnou část svých spolkových příjmů. V roce 1909 zřizuje také pohřební pokladnu.

V roce 1914 přijal sbor nové stanovy, podle kterých se působnost obecního starosty,který se až dosud stával při místním požáru velitelem požářiště, přenáší se na velitele sboru.

Vypuknutí 1.světové války v roce 1914 silně zasáhlo do života sboru. 26.července odešlo 13 činných a 10 přispívajících členů, ostatní pak odcházeli postupně v dalších létech. Spolková činnost skoro ustala, sbor se omezoval především na protipožární zásahy. Aby mohli doplňovat svou členskou základnu a udržet akceschopnost sboru, zaměřil se nábor funkcionářů především na dorost. Tak v roce 1917 byli přijati tito dorostenci: Otto Šnajdauf, Ladislav Výška, Alois míšek, Vladimír Wackenreuther, Antonín Druckl, Václav Mancl, Bohumil Petřík, Alois Pikner, Josef Modrý, Karel Rom, František Kraft, František Fencl a František Berg. Mnohé z těchto jmen zůstalo pak trvale spjato s další činností sboru.

 Z doby 1.světové války (1917) pochází tento zápis:

Schůze konána v hostinci úplně bez piva a pro obveselení mysli kouřil každý podle chuti a obstarání jako: Lipové listí, dubové listí, zaječí listí, bodlák, strusky sena a jitrocel.“


 
 
 
 
 
 
 
 

OD ROKU 1918 - 1945

OD ROKU 1918 - 1945

 Teprve od roku 1919 rozvíjí se opět činnost sboru v plné šíři vedena tímto výborem: starosta a velitel – Josef Toner, náměstek - Em.Kuchař, jednatel – Otto Eckert, pokladník – Václav Mancl.

V roce 1922 ujímá se pak funkce velitele Antonín Široký. Činnost spolku se pak obohacuje o nové akce kulturně společenského charakteru, jako jsou zahradní koncerty, v roce 1933 letecký den, spolkové oslavy, z nichž vyniká zvláště župní veřejné cvičení v roce 1923, pořádané na počest 50. výročí založení sboru.

Od počátku činnosti hasičského sboru můžeme sledovat úsilí o dobré technické vybavení zásahové jednotky a snahu o dobré a bezpečné uložení všeho technického materiálu. Tato snaha vrcholí v roce 1928, kdy začíná sbor uvažovat o zakoupení první motorové stříkačky. Jednání o této koupi se prodloužilo až do roku 1932, neboť nebylo prostředků a motorová stříkačka s dopravním vozem stála 75 tisíc korun. Sbor ve spolupráci se správou města rozvinul proto usilovnou činnost a získal od banky Slavie 500,- kč, od městské spořitelny 2 000,- kč, od hospodářské záložny 5 000,- kč, od okresního úřadu subvenci 10 000,- kč, od pojišťoven 800,- kč, sbírkou mezi členy a občanstvem města 4 229,-kč. Členové sboru: Ladislav Výška, Josef Kofroň, Jaroslav Bušek, Karel Dítě, Václav Kuchař a František Výška, pak podepsaly záruční listy na vypůjčku 30 000,-kč u městské spořitelny a dne 17. července 1932 přijali pak nový stroj, který pro svou vysokou výkonnost a kvalitu slouží požárnímu sboru dodnes. Přijali však také závazky na splacení dluhu ve výši

29 500,- kč, který byl uhrazován ze subvencí a různých spolkových akcí. Zdařilý již zmíněný letecký den uspořádaný v roce 1933 vynesl pro tento účel 7 000,- kč. Sbor měl tedy 55 činných a 137 přispívajících členů. Do funkcí přicházejí někteří noví členové, z nichž se osvědčili a dlouho ve sboru pracovali zvláště Václav Procházka, František Kraft, Boh.Běžel a Josef Mudra.

Od roku 1933, v němž se uchopil moci v sousedním Německu fašismus a nad Evropou se zdvíhá přízrak nové války, objevují se v požárnické činnosti stále více prvky branné, motivované nutností připravovat obranu státu. Navazuji se styky s místní vojenskou posádkou, doplňuje se výzbroj, rozšiřuje výcvik, požárnické jednotky se stávají součástí systému civilní obrany.

Od roku 1939 – 1945 se jednota omezuje je na nutné spolkové formality a na udržení sboru v akceschopnosti. Členů ubývá a sbor je nakonec udržován poloúředně správou obce. Zápisy o schůzích končí v dubnu 1943 a obnovují se až v prosinci 1945.

 

Jednota nastupuje k nové činnosti v osvobozené vlasti s čistým štítem, neboť její členové čestně splnily úkol, který zapsali v zápisu o schůzi 14. ledna 1941, v němž stojí: „hasičstvo je jedinou složkou, která může svou působnost rozvíjet a je třeba je pokládat nejen za ochránce majetku, ale též za nositele kultury a hlavně češství.“

 První valná hromada jednoty po okupaci se konala 20. ledna 1946. Na ní byli zvoleni tito funkcionáři: starostou - Ladislav Výška

velitelem - Bohumil Běžel

zástupcem - Stanislav Krůta

jednatelem - Josef Mudra

pokladníkem - Václav Procházka

vzdělavatelem - František Kraft

cvičitel.zpravodajem - Josef Fencl

samarit.zpravodajem - Mir.Vaňourek

 

Konec Války, znovuzískání státní samostatnosti a svobody přinesl přirozeně i do hasičských jednot nový elán, který se u nás konkrétně projevil myšlenkou na výstavbu vlastního Hasičského domu.


Fotogalerie neobsahuje žádnou fotku.

HASIČSKÝ DŮM

 HASIČSKÝ DŮM

 První zmínka o stavbě hasijského domu v Kralovicích je zapsána v zápisu členské schůze ze dne 10. října 1946 a členové sboru, v jehož čele stáli agilní funkcionáři Ladislav Výška, Bohumil Běžel, Stanislav Krůta, Josef Mudra, Václav Procházka, František Kraft, Josef Fencl, V.Šťáhlavský a další, začínají ihned námět realizovat. Je opatřen pozemek na bývalé okresní školce, navazují se styky s karlovickým rodákem arch.Ing. Hanušem Zápalem, který vypracoval projekt stavby, 8.12.1946 je provedena v Kralovicích podomní sbírka, která vynesla 44 500,-kč, jedná se s okolními obcemi (Lednice, Dřevec, Břízko, Robičce, Hodyně, Buček), které poskytují stavební dřevo, velkostatek Plasy dává kámen atd. 29. června 1947 je za účasti okolních sborů a zástupců lidové správy položen základní kámen projektované stavby.

V plánu sboru bylo ukončit stavbu co nejdříve, ale brzy se ukázalo, že v době, kdy se naše poválečná ekonomika teprve rozbíhala, kdy nastupuje pro většinu členů karlovického sboru životně důležitá otázka socializace a kolektivizace zemědělského hospodaření, nebude možné tento termín splnit. Byl zvolen stavební odbor ve složení V.Šťáhlavský, František Kraft, Bohumil Běžel a Václav Procházka.

Za úzké spolupráce s MNV, který stavbu dotoval značnými sumami, byl Hasičský dům dokončen a dne 14.11.1953 provedli členové sboru přestěhování požárnického materiálu do nově vybudovaných prostor.

Přesto, že sbor připravoval v roce 1953 slavnostní otevření domu, nedošlo k němu, protože do života soukromého i veřejného zasáhlo několik událostí které nutně ovlivnily i práci a život jednotlivých organizací.

Bylo to především vytváření místního JZD, které do svých začátků potřebovalo značné úsilí, práci i čas řady funkcionářů naší jednoty.

Za druhé to byla celostátně provedená měnová reforma, která dočasně zabrzdila hospodaření jednotlivců i korporací, které odvedla od pořádání akcí, k nimž bylo třeba finančních nákladů.

Konečně je třeba se zmínit i o tom, že současně končili svou práci karlovičtí hasiči a začali pracovat požárníci, neboť Český svaz hasičstva byl v tomto roce zreorganizován a přejmenován na ČSS PO - Česko-slovenský svaz Požární ochrany.

 Tak tedy : „sbohem a čest Vám hasiči, buďte zdrávi, požárníci!“

 Hasičský dům byl přejmenován na Požárnický, a protože tak jako bylo vždycky údělem hasičů jen pomáhat jiným bez nároku na vlastní pohodlí, tak to zůstalo i požárníkům – pomáhá i tento dům řešit problémy nepožárnické a jeho tvůrcům slouží jen velmi omezeně.

Ať tak, či tak – uvedením požárnického domu do provozu v roce 1953 oslavili karlovičtí požárníci – i když neokázale – 80. výročí vzniku své organizace.

opis publikace ke 100 letům SDH Kralovice


Fotogalerie neobsahuje žádnou fotku.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek

CZENDE