Sbor Dobrovolných Hasičů

 

v Kralovicích

 

rok založení      1873

    Třebaže historie požárnické organizace v Kralovicích začíná až v roce 1873, je jisté, že již dávno před tím organizovala správa obce požární ochranu, i když ne zatím ve stálé cílevědomé a zájmové organizaci. Vedly k tomu jistě škody způsobené častými požáry, které zle řádily v tehdejší vesměs dřevěné výstavbě. Ostatně zprávy o ochraně měst proti požárům sahají již do dávného středověku a setkáváme se s nimi v nejrozmanitějších formách. Volání věžných „Opatrujte světlo, oheň!“ se odedávna rozléhalo ve všech větších místech naší vlasti a tedy také jistě i v Kralovicích. O tom, že karlovická obec řešila otázky požární ochrany již dávno před rokem 1873, svědčí také dokument z roku 1807, podle něhož pozdější významný architekt a stavitel Martin Prusík projektoval „eine kleine Schupfen für die Feuerreguisiten“, jejíž výstavba měla stát 361 zlatých.

Silným podnětem pro zajišťování požární bezpečnosti v Kralovicích byl jistě i požár z roku 1845, při němž vyhořely v našem městě 103 domy, radnice, 51 stodol, obecní sýpka, 3 stříkačky i s kůlnou a masné krámy. Tato katastrofální bilance jednoho jediného požáru musela vzbudit snahu, aby bylo podobným zabráněno organizovaným úsilím.

 

 První začátky

 K nejstarším listinám městského archivu o této záležitosti patří spis z roku 1873, v němž „Tělocvičnohasičská jednota Sokol Karlovická“ žádá, aby obec zakoupila hasební nářadí. Text spisu napovídá, že i když k založení jednoty došlo právě v roce 1873, existovalo již před tím v obci protipožární zařízení, neboť žádost o zakoupení nové stříkačky je motivována také tím, že jedna stříkačka „Je pro zmáhající se výstavnost města zcela nepostačující“, nehledě k tomu, že dosavadní stříkačka potřebuje opravu a že je k její obsluze potřeba mnoho lidí, neboť „voda se do stříkačky nalévati musí, kdežto nové stroje samy vodu z kádě neb studně sají.“ Spis dále poukazuje, že dobrým příkladem předešly nás sousední Kožlany, kdež obec, ač také nemajetná, zakoupila sobě stříkačku za tisíc zlatých. Podepsáni Teofil Štefl – předseda, Jakub Říha – místopředseda, Karel Appel – jednatel, V.Štroner - pokladník.

Obecní správa zřejmě pochopila potřebu a již 15. ledna 1874 převzal náčelník hasičů Ant.Warzfeld od měšťanostky Šimanera toto zařízení : 4 žebříky, 5 háků, vůz z voznicí, 52 hasičských košíků, na vodu a 1 stříkačku s příslušným vybavením.

Dne 26. srpna 1876 se sešlí zástupci obecního zastupitelstva (místostarosta Vojtěch Šimaner, dále František Šmídl, František Stejskal a Antonín Engelthaler), náčelník hasičské jednoty Antonín Warzfeld a členové Sokola Dr.Karel Kundrát, František Ekrt a Jaroslav Knedlhans, aby projednali stanovy svých spolků a ustanovení obsažená v hasičském řádu. Podle něho vrchní dozor nad hasičstvem náleží obci a vykonává se skrze měsťanostu, obec také ustanovuje náčelníka nebo velitele hasičského sboru, schvaluje přijímání členů, ustanovuje způsob vyhlášení poplachu, apod.

 

Z roku 1878 je zachován seznam členů dobrovolného hasičského spolku v Kralovicích, který obsahuje tato jména :                

	Engelthaler Antonín, hrnčíř	Modrý Václav
	Lexa František	Viduna Václav
	Wagner František	Ekert Petr
	Rabas František	Gans Heřman
	Král František, kovář	Šeiner Jan
	Hubka František, kožešník	Slach Josef
	Kříž František, kožešník	Warzfeld Antonín
	Polívka František	Kallina František
	Pankrác Jan, zámečník	Miláček Jan
	Vavřínek Josef	Modrý Antonín
	Jedlík Josef	Modrý Franc
	Vašmucius Jan, klempíř	Fink Alois
	Jánský Matěj	Laub Josef
	Molcar Matěj	Rabas Jakub
	Zikmund Matěj	Breicha Josef
	Operman Václav	Bullín Jan
	Piškule Václav	Kaderžafka Josef
	Breicha Václav

 Celkem 35 členů tvořilo tehdy základ hasičské jednoty. Je to počet, který mohl zaručit její trvání. Tím více překvapuje, že dne 3. srpna 1879 se sešlo 20 zbývajících členů, kteří se usnesli prohlásit spolek za rozpuštěný a jeho jmění movité i nemovité předat Karlovické obci.

Příčiny tohoto aktu nejsou známy, ale spočívaly pravděpodobně v záležitostech politických, neboť v uvedeném spise se uvádí, že byla zabavena vkladní knížka s obnosem 108 zlatých a že zabavena byla i hotovost spolku 27 zlatých a 18 krejcarů.

Jak se zachovala obec, jemuž byla správa o rozhodnutí hasičů adresována, není známo. Z dalších historie však vyplývá, že Kralovice zůstaly pravděpodobně bez akceschopného sboru. Tuto doměnku lze odůvodnit událostmi z roku 1882. Dne 3. července 1882 vypukl v našem městě požár, při němž vyhořely tyto domy : Františka Marcela č.p.339, Jana Polívky č.p.194, Veroniky Brunclíkové č.p.195 a, Vojtěcha Brůhy č.p.195 b, Josefa Bebra č.p.197, a dům Petra Dítěte č.p.199.

Dne 14. července, tedy za 11 dní po tomto ohni, došel městské radě v Kralovicích od okresního hejtmanství velmi ostrý dopis, v němž tento úřad žádá, aby městská rada protokolárně zjistila „ Správně veškeré přípravy hasicí a ochranné“ a aby vylíčila „všeliké vady, jaké se ohledně vykonání řádu policie v příčině ohně při požáru tom objevily.“ Dále se ve spisu ukládá, aby „Ctěná městská rada do 8 dnů zprávu podala, zdali a jaká vhodnější opatření v příčině docílení zdárnějšího pořádku hasicího a dostatečného množství hasičského náčiní učiniti hodlá.“

Spis zřejmě přiměl pány radní našeho města ke značné aktivitě, neboť 16.srpna 1882 byly zpracovány nové podrobné stanovy „Dobrovolného sboru hasičského pod dozorem městské rady v Kralovicích“, jejichž text je zachován.

Stanovy vypracovala zvláštní komise, v níž zasedli: Antonín Englthaler, A. Mayer,

J. Nožka, František Vaidiš, Josef Plitz, Alex. Scheiner, Jan Pankrác a František Kalina.

Schváleny byly dne 22. října 1882 a podepsány jsou tehdejším měšťanostou Josefem Bröcklem, radními Em.Zimerhaklem, Fr.Steyskalem a Frant. Lüftnerem a „údy výboru“ Jenem Dítětem a Josefem Říhou.

Podle těchto stanov pracovali příslušníci hasičské jednoty sice dobrovolně, jejich přijetí bylo však podmíněno souhlasem městského zastupitelstva. Tak například 16. února 1897 schválilo zastupitelstvo na návrh výboru sboru dobrovolných hasičů přijetí 15 nových členů.

Návrh ze dne 15. ú nora 1897 zní takto:

 

Slavnému purkmistrovskému úřadu v Kralovicích. Pokládáme si za čest následující pány a sice:

Emila Hallera - zámečníka

Václava Kronholze – krejčovského pomocníka

Františka Křivana – krejčovského pomocníka

Ladislava Pašáka – soudního expeditora

Františka Beránka – obuvnického pomocníka

Antonína Rabate – krejčovského pomocníka

Václava Mancla – obuvnického pomocníka

Vojtěcha Pavýzu – obuvnického pomocníka

Matěje Slacha – nádeníka

Františka Polívku – zedníka

Jana Vašmuciuse ml. – klempíře

Františka Petříka

Václava Hynka – cihláře

Václava Vaňourka – nádeníka

Josefa Fencla (vulgo Fryčka)

 

Vesměs z Kralovic, co činné členy ku sboru dobrovolných hasičů v Kralovicích

přijaté – uctivě k jejich laskavému schválení – oznámiti.

Z výborů sboru dobrovolných hasičů v Kralovicích dne 15. února 1897.

Velitel: František Vaidiš

 

V tomto roce byla pro sbor dobrovolných hasičů zakoupena od firmy R.A.Smekal na Smíchově nová stříkačka za 656 zlatých, na níž si obec karlovická vypůjčila u spořitelny 536 zlatých. Zprávu o tom podávají účetní spořitelny František Lüftner a pokladník Vavřínek, za městský úřad starosta František Slach a za sbor Dobrovolných hasičů starosta i velitel František Vaidiš.

 Důtka pana hejtmana ze dne 14.7.1982 tedy pomohla.

 V roce 1899 měl sbor 50 členů, dvě vozové stříkačky, jednu voznici, dvě kádě na vodu, dvacet košíků na vodu, dvě vědra, čtyři žebříky, tři háky. V tomto roce – jako pravděpodobně – i v létech ostatních, byla provedena ve všech karlovických usedlostech preventivní prohlídka, šestkrát byly kominíkem Vojtěchem Rážem čištěny komíny a roury, v obci byl ustanoven ponocný. Tato data jsou známa především proto, že o nich bylo povinno obecní zastupitelstvo pravidelně ročně podávat zprávu okresnímu úřadu.

---